Za Horymírovým skokem i do nitra slavínské hrobky
Autor: administrator <webmaster(at)szusberoun.cz>, Téma: Mimoškolní, Vydáno dne: 22. 11. 2005



Bájný Vyšehrad se stal v pátek 18. 11. 2005 cílem výletu tříd 2. B a 3. A.



Od Vltavy foukal lezavý listopadový vítr, nicméně naše malá skupinka
se nenechala odradit a vystoupala na místo, kde podle bájí kněžna Libuše
věštila světlé zítřky našeho hlavního města. Na každém kroku jsme zde zakopávali o různé pověsti a legendy. Čertovy kameny nám připomněly sázku kněze s ďáblem, o to, že pekelník přemístí z Vatikánu veliký kamenný sloup dříve, než-li mladý farář odslouží ranní mši. Vítězem se stal zdejší duchovní, neboť čert nestihl vlivem nepříznivé povětrnostní situace slíbený artefakt donést včas. Vztekle jím pak mrštil o zem, čímž ho rozlomil na několik částí. Také jsme pobíhali podél mohutných vyšehradských hradeb a nakukovali do průhledů dolů k řece, abychom tak co nejpřesněji identifikovali místo, kudy neohrožený Horymír se svým ještě neuvěřitelnějším hřebcem Šemíkem skočil z vyšehradského hradiště dolů do údolí, a pak uháněl… seč mu kopyta stačila
…až k Neumětelům.
Díky jednateli spolku Svatobor Václavu Potočkovi jsme se také mohli podívat
dovnitř Slavína, hrobky, v níž byly uloženy ostatky některých známých osobností kultury i společenského života přelomu 19. a 20. století. Úzký prostor
krypty je vyzdoben barevnou mozaikou a pozlaceným lampami. Na mramorových náhrobcích jsou zlatě vymalována jména těch, kteří by v té době
možná zvítězili v anketě „Největší Čech:“ Alfons Mucha, Josef Václav Myslbek, Julius Zeyer, Emma Destinnová, Jaroslav Vrchlický…
Návštěvu místa prosyceného českými mýty jsem zakončili v restauraci, kde
jsme s chutí poobědvali vídeňský řízek, milánské špagety a anglický čaj.


David & Tereza